Během letních prázdnin si spousta studentů ke kapesnému od rodičů přivydělává na letních brigádách. Podobně jako u klasického pracovního úvazku, i brigáda vyžaduje podpis smlouvy. Míru zdanění ovlivňuje druh smlouvy, výše výdělku i celkový počet brigád vykonávaných naráz.
Většina zaměstnavatelů si brigádníky uzavírá smlouvu o pracovní činnosti nebo smlouvu o provedení práce. Jaké mezi nimi existují rozdíly, a co je pro jaký typ brigády vhodnější?
Letní brigáda na dohodu o pracovní činnosti
Dohoda o pracovní činnosti neboli DPČ se řídí § 76 zákoníku práce. Využívá se tehdy, když pracovní doba brigádníka nepřesáhne polovinu standardní týdenní pracovní doby.
Roli hraje součet odpracovaných hodin za dobu trvání smlouvy (nejdéle však 52 týdnů), nikoliv za každý týden zvlášť. To znamená, že jeden týden může brigádník odpracovat více hodin a další méně.
Co se týče daně z příjmu u DPČ, důležité vedle výše výdělku je to, zda brigádník podepíše takzvané prohlášení daňového poplatníka.
- Pokud ano, tak brigádní uhradí 15% daň zálohou a uplatní daňové slevy.
- Pokud ne a výše hrubého příjmu nepřesáhne částku 3 500 Kč, tak brigádní uhradí 15% daň srážkou .
- Pokud ne a výše hrubého příjmu je vyšší než 3 500 Kč, tak zaplatí 15% daň zálohou.
Limit 3 500 Kč se odvíjí od částky, která je rozhodná pro účast na veřejném nemocenském pojištění.
Jaký je rozdíl mezi zálohovou a srážkovou daní
Zálohová daň je aplikována v případech, kdy není použitá zvláštní sazba daně z příjmu. To platí při podpisu prohlášení poplatníka. Lze to udělat pouze u jednoho zaměstnance v rámci jednoho měsíce a daň se strhne formou záloh, které jsou zúčtovány na konci zdaňovacího období.
Srážková daň představuje zvláštní sazbu daně vybírané přímo u zaměstnavatele. Je možné ji uplatnit pouze tehdy, kdy poplatník nepodepíše prohlášení poplatníka a jeho hrubý příjem za daný měsíc není výší než 10 000 Kč.
Jak je to u DPČ se sociálním a zdravotním pojištěním
V případě hrubého příjmu přesahujícím 3 500 Kč a více za měsíc je brigádník účastníkem nemocenského pojištění a je povinen ze svého platu odvádět jak důchodové, tak i zdravotní pojištění.
U důchodového (sociálního) pojištění platí stejná pravidla jako u běžného zaměstnaneckého poměru. Výjimku představují zaměstnání malého rozsahu s příjmem nižším než 3 500 Kč za měsíc.
Zdravotní pojištění brigádník platí, pokud je jeho příjem roven takzvanému započitatelnému příjmu, jehož hranice se odvozuje od limitu pro povinnou účast na nemocenském pojištění, což je výše zmiňovaných 3 500 Kč. Brigádníci, kteří z titulu DPČ či jiného příjmu zdravotní pojištění neplatí a nespadají ani mezi státní pojištěnce, si jej musí hradit sami jakožto osoba bez zdanitelných příjmů.
Prázdninová brigáda na dohoda o provedení práce
Dohoda o provedení práce, také DPP, je definována § 75 zákoníku práce a celková pracovní doba činí 300 hodin za rok. V případě více dohod u stejného zaměstnavatele se počet hodin sčítá. Legálně tedy není možné odpracovat více hodin. To neplatí pro různé zaměstnavatele. Brigádník tak může pracovat na DPP u více zaměstnavatelů a pro každý platí 300 hodin.
U DPP je důležitá hranice příjmu 10 000 Kč, která rozhoduje o způsobu placení a výše daně z příjmu. I zde hraje významnou roli Prohlášení poplatníka, které umožňuje uplatnit daňové slevy a dosáhnout tak vyššího výdělku. Uplatnit lze běžnou daňovou slevu na poplatníka a studenti mají nárok na měsíční slevu na studenta. Musí ale doložit potvrzení o studiu.
Prohlášení je ale možné podepsat pouze u jednoho zaměstnavatelé. V případě více brigád v rámci jednoho měsíce je vhodné Prohlášení podepsat u zaměstnavatele, kde brigádník bere nejvyšší hrubý příjem.
4 situace, které mohou u DPP nastat:
- Brigádník, který nepodepíše prohlášení a jeho hrubý příjem za měsíc není vyšší než 10 000 Kč, zaplatí srážkovu daň ve výši 15 %.
- Brigádník, který nepodepíše prohlášení a jeho hrubý příjem za měsíc přesáhne 10 000 Kč, zaplatí zálohovou daň ve výši 15 %.
- Brigádník, který podepíše prohlášení a jeho hrubý příjem za měsíc není vyšší než 10 000 Kč, zaplatí zálohovou daň ve výši 15 %.
- Brigádník, který podepíše prohlášení a jeho hrubý příjem za měsíc je vyšší než 10 000 Kč, zaplatí zálohovou daň ve výši 15 %.
Jak je to u DPP se sociálním a zdravotním pojištěním
Výše uvedený limit 10 000 Kč rozhoduje také o tom, zda je brigádník zaměstnaný na DPP povinen odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
- Je-li měsíční příjem nižší, pojistné platit nemusí.
- Je-li měsíční příjem vyšší, musí odvést zálohy na sociální a zdravotní pojištění, a stává se účastníkem nemocenského pojištění. V případě několika dohod u jednoho zaměstnavatele se příjmy sčítají.
Nezapomeňte srážku uplatnit v daňovém přiznání
Vyplnit a podat daňové přiznání se vyplatí všem brigádníkům, kteří pracovali na DPP a jejich měsíční příjem nepřesáhl 10 000 Kč a nepodepsali prohlášení. Pokud se totiž na brigádníka vztahuje srážková daň, může tyto příjmy zahrnout do daňového přiznání a uplatnit sraženou daň.
Podat daňové přiznání není v tomto případě povinností, ale může se vyplatit. Pokud součet všech daňových slev přesáhne daň odvedenou v daňovém období, může vzniknout nárok na přeplatek. Daňové přiznání musí podat brigádníci, jež v rámci jednoho měsíci odvedli daň zálohou u několika zaměstnavatelů.
U sociální a zdravotního pojištění studenti nárok na daňovou vratku nemají. Nemusí ale ani vyplňovat žádné přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Ty musí vyplňovat pouze osoby samostatné výdělečně činné.