Mnoho lidí, kteří jsou např. v evidenci pracovního úřadu nebo se dostali do větších finančních problémů, zajímá situace ohledně sociálních dávek. K základním pojmům, které se v souvislosti s nejchudší skupinou obyvatel často skloňují, patří tzv. existenční minimum. V tomto textu jsme pro vás v kostce shrnuli základní informace o existenčním minimu a o tom, koho se ze zákona týká.

Základní fakta o existenčním minimu

Jak zákon definuje existenční minimum?

Existenční minimum je v tuto chvíli stanoveno dle zákona č.110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu. Jeho aktuální částka je přesně daná a aktuálně činí 2 200 Kč na jeden měsíc. Částka je to sice velmi nízká, v praxi se ale vztahuje pouze na úzkou skupinu lidí, drtivá většina občanů má nárok na vyšší příspěvky od státu.

Na koho se v praxi existenční minimum vztahuje?

Existenční minimum se týká zejména těch lidí, kteří prokazatelně nemají zájem o žádnou práci a nedělají ani nic pro to, aby si vhodné zaměstnání našli nebo se např. dále vzdělávali pomocí rekvalifikace apod. V praxi se tak jedná např. o člověka, který je v evidenci Úřadu práce, ale odmítá veškeré pracovní nabídky a je u něj zřejmé, že pracovat nechce. V takové situaci mají zaměstnanci pracovního úřadu právo takovému klientovi odebrat životní minimum a jeho sociální dávku mu tak snížit na pouhé existenční minimum. Jedná se o poměrně citelné snížení – místo částky 3 410 Kč měsíčně tak dotyčný spadne na pouhých 2 200 Kč za měsíc. Záleží ale vždy na konkrétní situaci a na jejím posouzení od příslušných pracovníků.

U kterých skupin naopak existenční minimum použít nelze?

Jsou ale skupiny obyvatel, kterým vyměřit existenční minimum ze zákona nelze. Jedná se např. o nezaopatřené děti, o osoby, které pobírají starobní důchod, o osoby starší 68 let a také o všechny invalidní důchodce se třetím stupněm invalidity.

Rozdíl mezi existenčním a životním minimem

Základní rozdíl mezi těmito dvěma minimy spočívá zejména v jejich výši. Zatímco existenční minimum dělá vždy pouhých 2 200 Kč, u životního minima je jeho částka o trochu vyšší – pro jednotlivce v současné době činí 3 410 Kč. V případě domácnosti, v níž žije více osob, se pak částky trochu liší, např. další osoby v domácnosti (vyjma nezaopatřených dětí) mají nárok na 2 830 Kč a nezaopatřené děti – do 6 let věku 1 740 Kč, od 6 do 15 let 2 140 Kč a od 15 do 26 let 2 450 Kč. Pro domácnost je tak životní minimum součtem životních minim všech jejích členů.

Valorizace existenčního minima

Zatímco životní minimum se v minulosti několikrát valorizovalo, u existenčního minima došlo k  úpravě pouze jednou a navíc šlo pouze o malou částku. Existenční minimum bylo ustanoveno poprvé v roce 2006 a jeho výše činila 2 020 Kč. K valorizaci této částky došlo až o šest let později, kdy v roce 2012 stoupla na základě nařízení tehdejší vlády na 2 200 Kč. Od té doby už k žádnému navýšení nedošlo a tak je i nyní existenční minimum stále pouhých 2 200 Kč. Vzhledem k narůstajícím cenám a dalším aspektům se ale dá předpokládat, že v budoucnu by mohlo dojít k úpravě a alespoň mírnému navýšení této částky.

Kdo může nařídit změnu existenčního minima?

O valorizaci rozhoduje vždy vláda svým nařízením a může k němu přistoupit vždy od 1. ledna, za mimořádných okolností ale i v jiném termínu. Roli v případné valorizaci hraje zejména vývoj spotřebitelských cen, pokud výdaje na náklady na jídlo a jiné základní potřeby překročí hranici pěti procent. To samé mimochodem platí i pro životní minimum. Oficiální a aktuální informace o existenčním minimu můžete najít např. na stránkách MPSV na adrese https://www.mpsv.cz/cs/11852.

Hodnocení kategorie 4.5
Základní fakta o existenčním minimu hodnocení návštěvníků 4.2/5 z 26 hlasů.

Upozornění: Poslední aktualizace článku proběhla 2. 1. 2018. Uvedené informace již nemusí být platné. Aktuální informace naleznete vždy na stránkách poskytovatele daného produktu.

Diskuze